EMOCE NA DISPLEJI – seriál

427 Shlédnuto

Haha. Znáte je. Smajlíky, které vyjadřují popadání se za břicho nad dobrým vtipem, nebo…

Emotikony na Facebooku jsou ohromně populární. Jejich kouzlo je skvělým zrcadlem naší schopnosti si na něco skočit. S tématem internetové džungle to souvisí natolik, že jim chceme zasvětit seriál, jehož první díl právě čtete, a celý workshop, ovšem offline. Používání těchto symbolů totiž přímo souvisí nejen s dynamikou diskuse, ale i s obchodním modelem sítě Facebook, kterému se při využívání této platformy volky nevolky přizpůsobujeme.

Cílem oné platformy není nechat nás hezky si popovídat a být odměněn dobrým pocitem z toho, kolik jsem dnes spojil lidí. Tvůrci facebooku si přejí, aby na něm inzerovalo co nejvíce firem, a aby naše cesta ke koupi (doplňte svoji oblíbenou noční můru) byla co nejjednodušší.

Takže je třeba nás naučit, jako myšky v laborce, že když prolezeme labyrintem, dostaneme cukřík. Facebook to prolézání vyřešil geniálně: ničím prolézat nemusíme a cukřík dostaneme stejně. Neučí nás nové a složitější úkony. Vrací nás do školky a odměňuje nás právě za to, že složité věci zjednodušujeme. Čekáme na zvednutý palec, který nás ubezpečí, že jsme své moudro napsali opravdu dobře.

Kdyby náhodou hrozilo, že bychom zaváhali, zda je zdvižený palec vhodným ohodnocením příspěvku, který jsme právě shlédli nebo přečetli, nabízí nám Facebook hned fůru dalších symbolů-emotikonů. Pokud se do nich naše emoce vejdou, dobře, můžeme jednou kliknout a dál se věnovat valící se lavině informací a reklam, které čekají ve frontě. Nevejdou-li se emoce do emotikonu, můžeme spánembohem napsat reakci, ale netřeba čekat na odpověď, třeba je věnovat se již zmíněné lavině. Když někdo zareaguje na naše příspěvky, okamžitě se to dozvíme, takže nás od proudu kupsikupsilajkujlajkuj nebude nic zdržovat.


Jak se do takové pasti nenechat chytit? Některé odpovědi nabízí náš seminář, inspirovaný diskusní skupinou Cui bono.


V okamžiku, kdy jsme takto vycvičeni, můžeme přejít k další lekci. Ta spočívá ve schopnosti ulehčit Facebooku zacílení reklamy přímo nám na tělo. Není třeba vyplňovat dotazníky. Už jsme se hezky naučili označit palcem nahoru, co se nám líbí (palec dolů strategicky chybí), takže marketérům stačí statistika našich lajků a mohou hrnout a hrnout. Pokud se netrefují přesně, dáme jim to podle návodu za cukřík najevo a ještě tu správně zvolenou reklamu rozešleme přátelům, čímž dáme Facebooku informaci, koho dalšího tohle zajímá. Hezky spolupracujeme.  

Jako by ani to nestačilo, je tu vidina permanentní komunikace s přáteli z celého světa, sdílení zážitků v okamžiku, kdy se dějí, lék na izolaci pro izolované a možnost podělit se o jakýkoli postřeh, kdykoli nás nějaký napadne. To vše generuje další díl onoho neutuchajícího klikání, jež Facebooku vydělává peníze. (Pro ty, koho to zajímá: Mark Zuckerberg je hrdým majitelem 53 miliard amerických dolarů, vygenerovaných vaším klikáním, sdílením a lajkováním.)

Uživatel Facebooku je odměňován za zrychlené a zjednodušené vyjádření vlastních emocí. Platforma tak snáze nachází témata pro jednotlivé uživatele emotivně dráždivá, a lépe tak vydělává na prodeji takto vygenerovaných emocí inzerentům. Tohle je “paráda”, “super”, tohle “mě štve”, popřípadě “haha” (v české verzi slovníčku emotikonů). Když do takhle zjednodušené matrice narvete složité téma, kupříkladu migrační nebo klimatické krize, máte zavařeno na velmi vyhrocený dýchánek. 

Smůla je, že tentýž vzorec funguje stejně v debatě o plenkách jako o evropských dotacích, o fotbalovém dramatu jako o záchraně sirotků bez pasu. Je jedno, jestli architekti sociálních sítí takový vývoj přepokládali. Ale realita, jíž dali vzniknout, nutí takřka každého člověka na Zemi – v případě facebooku jsou to téměř dvě miliardy lidí – zaujmout řízné, nekompromisní, smajlíkovatelné stanovisko k sebesložitějšímu problému. Účinnější nástroj fašizace veřejného prostoru aby pohledal.

Jak tomu čelit? Je lepší na facebooku vůbec nebýt? Nepoužívat emotikony? Nečíst reklamy?

Budeme se tomu v našem seriálu věnovat postupně.

Teď nám nezapomeňte dát lajk. Haha.

Anna Valentová

Zaujali jsme Vás? Podpořte nás! Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *