A už toho mám dost!

730 Shlédnuto

BUĎ A NEBO sociálních sítí nás mění. Zatím neumíme dohlédnout, kam to povede, ale někdy to lze aspoň v malém nahlédnout. A zatím to není nic veselého.

Proč se na sociálních sítích jako houby po dešti množí statusy vyjadřující spravedlivý hněv, přeteklý pohár trpělivosti, syrovou pravdu konečně řečenou od plic? Jak je možné, že právě tohle médium se zdá být jejich semeništěm a hromosvodem najednou? Je to jednoduché – mluví amygdala, kus mozku, který se nezměnil od časů dinosaurů – ti sice nebouchali pěstí do stolu, anžto většinou neuměli pěsti, ale cetrum pro bouchání do stolu měli a nám zůstává v podobě víceméně nezměněné. Jeho podstatou jsou praemoce – vztek, vzrušení, strach.

Amygdala je kamarádka Facebooku. Přesněji řečeno – Facebook si velmi hledí zachovávat přízeň amygdaly. Tenhle kousek našich mozků mu totiž více než dobře slouží. Emoce jsou schopny prodat téměř jakýkoli artikl. Z obchodního hlediska jsou zároveň výhodné i v tom, že krátkodobě vypínají kritické myšlení – a tudíž i schopnost rozlišovat, zda dané zboží nebo informaci opravdu potřebujete. A zároveň samozřejmě i schopnost rozlišovat, zda je sdílení vašeho spravedlivého hněvu na sociální síti skutečně nutné.

Ve světě i u nás doma se v poslední době dějí věci, které podtržené a sečtené nejspíš nikdo z nás nezažil. Pokud jste ten typ, který si občas přečte noviny a pak se vrátí ke své práci, nejspíš i vás novinové titulky krapet zaskočí. Pokud k tomu sledujete televizi, říkáte se asi, že se ve světě kolem děje mnoho nedobrého. Ale jste-li aktivní na sociální síti, z děsu nevyjdete. Sítě jsou tak zkonstruované, sdělení na nich s pomocí algoritmu soutěží o naši pozornost, takže – čím hůř, tím líp, amygdala pracuje, nervy jsou napjaté, kritická schopnost uvažovat vypnutá.

Na sociálních sítích se pohybuje několik miliard lidí. Objevují jejich potenciál a žasnou nad možností jejich využití například v souvislosti s pandemií. V tomhle ohledu jsme i u nás doma byli svědky neuvěřitelně operativního propojování potřebných s těmi, kdo měli co nabídnout, sledovali jsme efekt sněhové koule při sdílení videa o užitečnosti roušek a museli jsme uznat, že bez sociálních síti by se pravděpodobně spousta dobrých věcí vůbec neodehrála.

A když se několik miliard lidí jednou za čas naštve a napíše – už toho mám dost, algoritmus rád helfne s tím, aby to bylo opravdu všude a dobře vidět. Snad nám to pomůže pochopit, proč při aktivním působení na sociální síti člověk snadno podléhá dojmu, že se lidstvo rozěluje na nesmiřitelné skupiny. Že právě teď je teba ukázat, koho podporuji a co zásadně odmítám. Právě teď je třeba dát najevo jednoznačný postoj. Že právě teď se láme chleba a musím se rozhodnout. Buď a nebo. Amygdala mluví. Algoritmus přikyvuje. A my posloucháme.

Zkusme si představit, že překonáme ostych a půjdeme to naše „už toho mám dost!“ říct s megafonem na náměstí. Bylo by to těžší, že? Člověk by si to musel trochu rozmyslet, uvážit, jestli zvolil správné publikum, jestli mu to dovoluje zákon, jestli má megafon, popřípadě kde ho splaší – zkrátka by se mu v takové chvíli šiklo to kritické myšlení.

Na sociální síti nikomu neotřeme slzy, nikomu nepodáme chléb, nikomu nedarujeme plášť, nikomu nepomůžeme tlačit do kopce těžce naložený vůz. I sociální sítě ale dovedou pomáhat, přesvědčili jsme se o tom. Dovedou doručit peníze tam, kde jsou třeba. Dovedou spojit lidi vzdálené. Dovedou donést informace tam, kde chybí. Dovedou pomoci najít něco, co se ztratilo. V tom jsou úžasné. Dovedou skutečně spojovat. Dovedou pomáhat jinak než skývou chleba, ale dovedou to.

My na nich ale místo toho čteme a píšeme, že už toho máme dost. Rozhodujeme ve vteřině, buď a nebo, o věcech, o nichž se téměř rozhodnout nelze. Schlamstne nás mašina, která zjednodušuje svět na ostré kontury černé a bílé, nic mezi tím neexistuje. Nemůžeme si dovolit váhat, nevědět, ztapnit se, být nesolidární… V tu chvíli nás všichni manipulátoři světa mají tam, kde nás chtějí mít. V bodě „buď a nebo“, v bodě „nelze couvnout“.

Jenže těch spravedlivých hněvů je tolik, kolik je lidí. Ke komu tedy, k čertu, máme být loajální?

Lidi jsou těžký. Lidi jsou lidi. Lidi jsou zábava, hra, fantazie, kouzla a čárymáry. Aha! Lidi jsou bolest a nemoc, šílenství a ublížení, lidi zraňujou lidi, zabíjejí lidi, zabíjejí sebe. Kde je zábava, kde hra, kde fantazie a čárymáry? Psychiatrii já nenávidím. Lidi miluju. Bláznivé lidi, krásné lidi, zklamané lidi, nemocné lidi, zlomené lidi, zničené lidi. Takové lidi miluju.

Tohle říká v knížce Tracyho tygr Williama Saroyana doktor Pitzinger. Jenže jak tohle narvat do vteřiny, kterou nám na status nebo na odpověď v tom amoku dává amygdala?

To je dřina na celý život, připustit si, že nevíme, že si nejsme tak docela jistí… Zkoušet se v tom celém vyznat, správně a jakž takž zodpovědně se rozhodovat, čerpat z toho, kochat se tím a vážit si toho.

Ostré kontury černé a bílé nás zavírají do trezoru rychlosti a jednoduchosti. Kdo není s námi, je proti nám. Kdo váhá, je zbabělec. Kdo mlčí, souhlasí.

Jasně. Ale pak je tu ještě celá velebnost duhy.

Anna Valentová

Desatero proti radikalizaci

583 Shlédnuto

Pracujeme na materiálu k výuce mediální gramotnosti pro libovolnou věkovou skupinu.

Koronavirus nám zhatil mnoho plánů. Naši figuranti dobrovolničí ve svých rodištích a věnují se svým online školním povinnostem, všechny plánované akce jsme nuceni přesunout na podzim a doufat, že v tu dobu už bude nebezpečí zažehnáno…

Vrhli jsme se proto naplno do tvoření Desatera proti radikalizaci – materiálu k výuce mediální gramotnosti pro libovolnou věkovou skupinu. Z tohoto miniprojektu vzejde trojjazyčná brožurka, jednoduchá infografika ke sdílení – a pokud se nám podaří shromáždit dostatek prostředků, přidáme i nějaká multimediální kouzla.

Pomozte nám vytvořit jednoduchý nástroj proti složité hrozbě! Přidejte se k Patronům Desatera a buďte u toho! Podpořte DESATERO!

– obrázek je ilustrační, nechceme zkazit překvapení –


Kšeft s facebookovým přátelstvím (část čtvrtá)

830 Shlédnuto

Střelivem v hybridní operaci ?

Falešné profily a vyhrocené diskuse, o nichž jsme mluvili v předchozích částech seriálu, mohou – ale nemusí – být součástí větší hry, kterou nejsme schopni dohlédnout. Ani v takovém případě to nemusí být hra mimo mantinely podvodu, špatného (nebo koneckonců i dobrého) žertu, případně číhosi fikaného PR, ať už profesionálního nebo amatérského.

Hned na začátku jsme upozorňovali na to, že pojmy jako je troll nebo hybridní válka je třeba šetřit, a to hned ze dvou důvodů. Jednak jsou tyto pojmy mladé a jejich definice není snadno uchopitelná, a pak, i kdybychom měli tu smůlu a padli do rány někomu, kdo skutečně z přesvědčení, za úplatu nebo z obou důvodů slouží jinému státu (což je jeden ze základů definice hybridní operace – že alespoň na jedné straně konfliktu stojí stát), bude dle názoru odborníků na hybridní válku pro nás jako pro laiky pravděpodobně velmi nesnadné to poznat a téměř nemožné to dokázat.

Člověka nelze pro pouhé podezření bez jasných důkazů veřejně (a máloco je tak veřejné jako facebook, to je vždy třeba mít na paměti) označit za podvodníka, trolla nebo něco podobného. Kdybychom se mýlili, mohli bychom ho vystavit podezření. A facebook je udělaný tak, že se nikdo moc nemaže s kontextem. Na základě podezření může dojít k veřejnému lynči a člověk už jednou takto označený bude podle vzoru “na každém šprochu pravdy trochu” pro mnoho lidí zkrátka divný, nedůvěryhodný, troll a hotovo. Pomohli bychom tak právě tomu, čemu se snažíme čelit – totiž dojmu, že nelze věřit ničemu a nikomu.

Pojďme si setkání s podivnostmi shrnout a postupy zobecnit

Potkáte-li se s něčím, co akutně ohrožuje vás nebo někoho jiného (výhrůžky, nabádání k trestným činům, k ubližování sobě, druhým, zvířatům, pokud vidíte evidentní podvod…), je třeba se obrátit na policii, nejlépe okamžitě. Rozhodně si v tu chvíli udělejte screenshot/y toho, co vás nebo někoho ohrožuje. Reálná hrozba nemusí zmizet ani poté, co zmizí vašim očím její odraz na sociální síti. V nejhorším budete za vola, ale pokud na druhé misce vah je záchrana života nebo zdraví, rozhodně neváhejte.

U podivností, kde účel nelze na místě prokázat, je to už těžší. I tady je dobré si pořídit screenshot toho, co vám vrtá hlavou, možná ho teď nevyužijete, ale až narazíte na něco podobného, můžete to porovnat a pokud se nemýlíte, může mít takový screen pro policii nebo jiné profíky cenu zlata. Sofistikovanou síť zahraničních školených škodičů si ale může troufnout rozeznat málokdo, natož se jim efektivně bránit.

Shrnutí

Shrňme si tedy raději zásady opatrnosti z předchozích částí a přidejme několik navíc. Lze tím eliminovat nechtěnou účast ve většině švindlů od těch spíš legračních až po ty skutečně nebezpečné.

FB PŘÁTELÉ

1) Do přátel si přidávejme ideálně lidi, které známe.

2) Žádá-li nás o přátelství neznámý, zkontrolujme žádosti o zprávy, přátelství bez vysvětlení (pokud možno) nepřijímejme. Když už to uděláme a máme pochybnosti, oslovme přítele a zůstane-li to bez odezvy, je bezpečnější ho z přátel odebrat. Je dobré tak naložit i s těmi, které máme v přátelích dlouho a vůbec se neprojevují.

DISKUSE

1) Reagovat rychle nás nutí prostředí a ješitnost, téma nám neuteče a když ano, nic se nestane. Čas na rozmyšlenou je cennější než rychlá reakce bez rozmyslu.

2) Podpořit někoho nebo přimout něčí podporu v diskusi je fajn. Jde-li však o člověka, kterého neznáme, neznáme ani jeho motivaci, nenechme se vyprovokovat k útokům na někoho dalšího a činí-li to náš spojenec, distancujme se od toho. S podporou – svou i tou od jiných – je dobré zacházet opatrně.

3) Pokud je to jen trochu možné, používejme místo emotikonů stará dobrá slova a věty.

4) Dovolme si v diskusi jen to, co bychom si byli ochotni dovolit v místnosti plné cizích lidí. Vše ostatní patří do soukromí nebo mezi lidi, s nimiž se známe osobně.

Jak může pomoci Cui bono?

PODIVNOSTI

Projekt Cui bono vznikl proto, aby pomohl vytvářet jednoduché postupy, jimiž jde předcházet nebo čelit nebezpečným schématům. Potkáte-li se s nevysvětlitelným chováním profilu, skupiny nebo stránky, pokud máte s online prostředím nepříjemnou a nepochopitelnou zkušenost, setkali jste se s jevem, který vám nepřestává vrtat hlavou a nutí vás se ptát „o co jde?“, podělte se o tuhle zkušenost s námi.

Vstupte do skupiny nebo nám pošlete zprávu na messenger!

Prošetříme Váš podnět a pokud objevíme zneužití, podfuk nebo jakoukoli nebezpečnou hru s nic netušícími uživateli sociálních sítí, zveřejníme výsledek s doporučenou obranou. Napište nám, popište, s čím jste se potkali, případně přidejte odkazy nebo screenshoty.

Všichni členové týmu jsou vázáni mlčenivostí o detailech podnětů a výsledky pátrání i návrhy řešení zveřejňujeme ve zobecněné podobě, aby Váš podnět mohl pomoci i dalším lidem s podobnou zkušeností. Vaše soukromí budeme ctít a na Vaše podněty se moc těšíme!

Zaujali jsme Vás? Podpořte nás na Startovači! Děkujeme!

Chovejte se na sociální síti tak, jak byste se chovali v hospodě

203 Shlédnuto

Přihlaste se už nyní na první seminář o diskusi na sociálních sítích – Jak se postavit radikalizaci diskusí.

9. 1. 2020 v 18:00

Jeseniova 19, Praha 3, Nová Trojka

Zaujala Vás naše činnost? Staňte se naším Patronem!