Aby nás sítě neizolovaly

564 Shlédnuto

Tvořivý recepis proti virům i algoritmům

Jsme uprostřed krize. Na tom jediném se, možná, dokážeme shodnout všichni.

Vyhodnotit všechny informace vířící prostorem a vyvodit z nich funkční závěry rychle? Opravdu to prostě nejde. Mnozí z nás trčí doma a z mnoha důvodů nikam nemohou, mnozí doma netrčí a přesto leckams taky nemohou, přemýšlíme jinak než dřív o tom, zda se sejdeme s rodinou, s kámošem, přemýšlíme jinak o práci, škole, hospodě, divadle, cestě za hranice…

Většině z nás se zdroje toho všeho smrskly na jeden. Na internet a sociální sítě. Tam jsme sice chráněni před virem, ale zase na nás bezvadně může ten algoritmus, ta potvora, která má jediný cíl – co největší kus naší komunikace na sítích co nejvíc zpeněžit. Proto nám nabízí to, na co nejvíc klikáme. Nabízí toho co nejvíc a co nejvyhraněněji.

Takže klikáme-li o viru a naštvanosti na vládu, čteme o viru a naštvanosti na vládu víc, hlasitěji, houšť. Klikáme-li, že roušky jsou nanic, čteme o tom, jak jsou NANIC!!! Klikáme-li, že jsou fajn, čteme… A tak dále. Ten mechanismus nějak způsobuje, že se nakonec všichni hádají se všemi a výsledek potvrzuje to, na čem se kupodivu shodneme. Nikdo neví, kde je pravda. Jsme v krizi.

Zkusím vám nabídnout několik fint, jak tu zatracepenou krizi neprohlubovat, ať si o jejích důvodech a původcích myslíte cokoli.

1) Využívejte sítě (myslím ty sociální – facebook, instagram, twitter) tvořivě a konstruktivně

Využijte to, v čem jsou sítě jedinečné. Spojujte se s lidmi raději pro něco než proti něčemu.

Zvažujte dobře, co si zaslouží publicitu. Zkuste se zeptat sami sebe, čemu to pomůže, že si váš post přečte hodně lidí. Najdete-li uspokojivou odpověď, je to lepší síto než žádné.

Nehádejte se zbytečně s těmi, kdo si myslí něco jiného než vy. Důležité je, aby se na vás mohli spolehnout i pokud se mýlí. Sdílejte to, co považujete za důležitou informaci pro ostatní, ale nehádejte se. Neztrácejte čas a nekrmte algoritmus.

Nezapomínejte kvůli sociálním sítím přiložit do kamen, bude vám pak zima.

2) Sítě nejsou jediný a dostatečný zdroj informací

Zvykli jsme si už na to, že kdo podniká a není na sítích, ten jako by nebyl. Přesto známe dobře situaci, kdy náhodou narazíme na krámek, který ani nemá web, ale najdeme tam pravé poklady.

Jsou instituce a odborníci, kteří z principu na sítích nejsou. Někdy z bezpečnostních důvodů, někdy proto, že sítím nedůvěřují, někteří se ohánějí tolik, že na to prostě nemají čas.

Nenechme si obchodním modelem sociální sítě nabulíkovat, že na ní najdeme všechno, co potřebujeme k životu. Nebo dokonce že to ona najde za nás. Někdy prostě musíme zalistovat ve starší knížce, najít webovou stránku, někdy musíme obvolat několik institucí a někdy se prostě zvednout a s někým mluvit, abychom se dobrali toho, co potřebujeme vědět.

Ne každý je pečený vařený na síti, může mít informace odjinud. Lidé se dívají na televizi, poslouchají rádio, často komunikují mailem, žijí nebo žili dlouho v zahraničí, přicházejí k nim jiné informace než k nám. Porovnávejme je s těmi našimi, pomůže nám to, když nebudeme rozumět jejich rozhodnutím.

Recept na bábovku na síti určitě je, ale zkuste si vzpomenout, čí bábovka vám nejvíc chutnala, a autorovi zavolejte. Totéž plati i pro jiné než kulinářské otázky – zejména pokud víte, že tím uděláte radost někomu z rodiny, sousedovi, dávnému kámošovi, všichni máme fůru starostí, ale každého potěší, když mu připomenete, že něco skvěle umí. A potěšit potřebujeme všichni.

3) Mluvte s přáteli

Ne každý je zdatný FB diskutér. Neznamená to ale, že nemá co říct.

Hledáme na sítích různé věci a různě to s nimi umíme. Naše orientace a projev na nich nás neodráží celé. Když si podle nich děláme obrázek o člověku, ten obrázek nutně kulhá.

O kvalitě přátelství nerozhoduje názor na roušky. Pozná se, když si zlomíme nohu, když je nám smutno nebo když nás všichni odsoudili.

5) Nekritizujte, pomáhejte

Pokud se vám nelíbí, jak někdo řeší současnou situaci a myslíte si, že máte lepší řešení, nepište to na facebook. Pokuste se to zrealizovat a na síti zveřejněte výsledek. Uberete tak algoritmu spoustu krmení a ještě za vámi zůstane kus práce.

Pokud někdo kritizuje váš nápad, nehádejte se a zrealizujte ho. Zůstane vám (a možná i druhým) v ruce mnohem víc, než hodiny a hodiny planých diskusí, z nichž se raduje opět především algoritmus.

Pokud můžete, pomozte někde jako dobrovolník nebo podpořte někoho, na koho to dopadá těžce. Velká pomoc je i to, že propojíte potřebného s tím kdo v tom může něco udělat. Sítě v tomhle umějí být velká síla, abych je jen nehaněla.

Píšu to proto, že je toho na všechny hodně a všichni bychom se rádi rozhodovali správně, protože jsme v průšvihu. Přesto – nebo snad proto – se najednou nějak ne a ne dohodnout. Tak pojďme dělat to, co vždycky. Věřit těm, s nimiž máme dobrou zkušenost, a pomáhat si.

Ale jednu věc zkusme jinak. Protože to, čeho se nám nedostává, je čas a klid, neplýtvejme jimi. Máme-li dobrý nápad, realizujme ho a jděme příkladem. Má-li někdo blbý nápad, nekritizujme, ale buďme ready mu pomoci, když změní názor. Nebo ještě líp – buďme prostě ready mu pomoci. Přeju nám všem, aby to zabralo. Jinak nám sítě, které nás mají propojovat, způsobí strašnější izolaci, než opatření proti viru.

Anna Valentová

Cui bono na FB pokračuje ve své snaze informovat o práci těch, kteří se snaží situaci zlepšit. Pokud tuhle snahu chcete podpořit, můžete tady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *